Drsné lásky - Maxim Gorkij /bazarové zboží/

V povídce O první lásce Gorkij říká: "Nejkrásnější, čeho člověk dosáhl, je umění milovat ženu, kořit se její kráse; z lásky k ženě se zrodilo všechno krásné na zemi." Tato slova by se mohla stát předznamenáním Drsných lásek.

Spisovatel byl vynikajícím, hlubokým a přitom neobyčejně drsným vypravěčem milostných příběhů. Právě na osudu ženy - milenky a matky - předvádí Gorkij ony "olověné hanebnosti" předrevolučního Ruska, o nichž chtěl podat nemilosrdně obžalobnou výpověď. Přitom však neměl na mysli pouze sociální aspekt. Byl opravdu ctitelem ženy jako dárkyně života, rozkoše, krásy, a čím drastičtěji líčil její úděl, tím víc v kontrastu k němu vyzvedal její hodnotu mravní a estetickou.

Výbor byl pořízen jako průřez autorovou celoživotní tvorbou, zahrnuje tedy povídky z raného "bosáckého" období (např. manželé Orlovovi, Z dlouhé chvíle) až k dílům zkušenehé mistra slova (např. O neopětované lásce, O první lásce).

Velký klasik ve svých povídkách shrnul jednotlivé zkušenosti a jako v "jedinečném nepřetržitém románu bez syžetu" vypověděl dopodrobna o svých skutečných zážitcích, svůj vlastní příběh o "poutníkovi, který zažil mnohá setkání".

V prózách, často silně autobiografických, shledáváme dva základní motivy: motiv stesku, smutku, útrpné účasti, onoho stesku, jenž "lačně ubírá krev srdci", a zároveň motiv silné, vášnivé lásky k člověku, ke všemu lidskému, lásky, která nakonec vítězí nade vším.