Pravidla oběti - John Sandford (bazarové zboží)

Řídí se vrah pravidly? Poruš ta svá! Louis Vullion je sice právník, ale je šílený. Ví to o sobě a ví také, že léky, které mu doktoři předepisují, mohou jeho stavy vylepšit, ale nevyléčí ho. Naučil se s tím žít. Otec mu vštípil jedno pravidlo: musíš hrát s takovými kartami, jaké ti rozdali. A Louis Vullion tedy hraje. Jen si k tomu vymyslel ještě další pravidla, aby ta hra byla o něco zábavnější. Když zabil první tmavovlásku, kterou nikdy předtím neviděl, napadlo ho první pravidlo z řady, která vznikala při dalších vraždách: Zabíjej vždy bez motivu. Jak přibývalo mrtvých tmavovlásek, přibývalo i pravidel. Nenechávej si zbraň, kterou jsi použil. Nepoužívej ustálené postupy. Nezanechávej po sobě hmatatelné důkazy. Byla to pravidla, která byla pro vyhlédnuté ženy podstatná jen do té míry, že z nich dělala oběti. Pro vraha však byla životně důležitá, základní pravidla vraždy. Aby ta hra byla ještě zábavnější a aby svým protivníkům naznačil, že nestojí proti diletantovi, začal svá pravidla nechávat na lístečcích u mrtvých těl. Nikdy nezabíjej někoho, koho znáš, bylo další v řadě...